Březen 2010

Velikonoční obrázky

31. března 2010 v 15:08 | mary-kate33
Obrázky - Veselé Velikonoce: 4

velikonoce

31. března 2010 v 11:09 | mary-kate33
Sazometná středa
  • středa před Božím hodem velikonočním. Říkalo se jí škaredá, černá nebo szometná, protože se vymetaly komíny.
  • Podle lidového obyčeje se nesmíte škaredit a mračit, jinak se budete mračit po všechny středy v roce.


Zelený čtvrtek

  • Lidé v tento den vstávali velice časně, rodina se pomodlila, omyli se rosou, protože bránila onemocnění šíje a dalším nemocem. Někde se tato tradice se dodržovala až na Velký pátek.
  • Na Zelený čtvrtek vstávaly hospodyně časně, aby zametly dům ještě před východem slunce. Smetí se odneslo na křižovatku cest, aby se v domě nedržely blechy.
  • Kdo sní před východem slunce pečivo namazané medem, je chráněný před uštknutím hadů a před žihadly vos.
  • V Orlických horách házeli lidé do studny chleba namazaný medem, aby se v ní držela po celý rok voda. Odpoledne se nepracovalo.
  • Pekly se jidáše, zvláštně tvarované obřadní pečivo z kynutého těsta. Pokud se jedly potřené medem, opět měly být pro zdraví.
  • Je dobré v tento den sít len a hrách , protože vše dobře prospívá.
  • Nemá se o Zeleném čtvrtku nic půjčovat a s nikým se nehádat, aby se Vám všechny hádky vyhýbly a naopak peníze si k Vám cestu našly.

Velký pátek

  • Vstávalo se před východem slunce, lidé se chodili mýt do potoka, aby se chránili před nemocemi.
  • Někde se chlapci potápěli a snažili se ústy vytáhnout kamínek, který pak hodili levačkou za hlavu, to je mělo ochránit před bolením zubů.
  • V krajích s plátenickou výrobou se předly pašijové nitě, pak se udělalo na šatech několik stehů, to mělo ochránit před uhranutím a zlými duchy. Košile ušitá z plátna pašijových nití chránila před bleskem.
  • V tento den se nesmělo nic půjčovat, protože půjčená věc by se mohla očarovat. Věřilo se hodně na čarodějnice a uhranutí.
  • Nepracovalo se na poli ani v sadu, aby se nehýbalo zemí.
  • Nepralo se prádlo, protože by se prádlo namáčelo místo do vody do Kristovy krve.
  • Také se chodilo dům od domu, za zvuku řehtaček a různých říkaček se oznamovalo poledne a ranní i večerní klekání. Hospodyně připravovala obdarování v podobě sušeného ovoce, pečiva, vajec a někdy také drobných peněz.

Bílá sobota

  • Z ohořelých dřívek se vytvářely křížky a nosily se do pole, by bylo úrodné. Popelem z posvěceného ohně se posypaly louky.
  • Někde se uhlíky dávaly za trám do domu, aby ho chránily před požárem.
  • Na Bílou sobotu se zaké uklízelo, bílilo. Připravovalo se a chystalo. Na slavné Vzkříšení, na Hod boží velikonoční, obřadní i sváteční pokrmy, pekly se mazance i velikonoční beránci, pletli se pomlázky z vrbového proutí a nebo vázali březové metličky a zdobila se vajíčka.

Boží hod Velikonoční

  • Provádělo se svěcení velikonočních pokrmů - beránek, mazanec, vejce, chleba, víno.
  • Na Chodsku se posvěcené jídlo jedlo v kostele ve stoje
  • Každá návštěva dostala kousek z posvěceného jídla
  • Ve východních Čechách dal hospodář kus svěceného mazance, vejce a víno poli, zahradě a studni, aby byla úroda, voda a dostatek ovoce.
  • Pečou se velikonoční beránci

Velikonční podnělí

  • toho dne je pomlázka, velikonoční hodování, mrskut. Chlapci chodí dům od domu za děvčaty se spletenými pomlázkami většinou z vrbového proutí zdobené stuhami. Šlehají dívky a vinšují, za to dostanou malovaná vajíčka.toto základní schéma má řadu variant. Někde je zvykem, že v úterý chodí s pomlázkou děvčata, jinde polévají chlapce vodou. V mnoha vsích bylo zvykem číhat na děvčata ráno, když šla do kostela.
  • O stáří velikonoční pomlázky svědčí vzpomínky pražského kazatele Konráda Waldhausera ze 14. stol.